Blbne nám umělá inteligence hlavu?

Více než 80 % marketérů používá umělou inteligenci pro tvorbu obsahu. Někteří se s AI pouze radí, jiní ji využívají pro generování obrázků a článků. Umělá inteligence se nám ale dostala pod kůži možná více, než si dokážeme přiznat.

Zatímco v minulých letech všichni umělou inteligenci vítali, dnes slyšíme první kritické hlasy. Jeden z jejích velkých propagátorů (a zároveň kritiků) Jan Rompotl dokonce tvrdí, že AI brzy předčí lidský mozek ve všech kognitivních procesech. Co to znamená pro marketing?

Degenerace marketingu v režii umělé inteligence

Je-li řeč o kritických hlasech, nejčastěji se mluví o ztrátě autenticity lidské profese – v tomto případě marketingu. Ti největší kritici tento stav přirovnávají dokonce k degeneraci a umělou inteligenci vidí jako překážku v rozvoji oboru.

S umělou inteligencí nastupuje ztráta znalosti řemesla (tzv. skill atrophy). Ustupuje znalost marketingových strategií a příbuzných oborů. Marketéři se nevzdělávají v psychologii a sociologii. Proč taky? Stačí zadat jednoduchý prompt a software jim připraví vše na zlatém podnose.

Ruku v ruce s tím jdou čím dál tím více uniformní výstupy. Na sociálních sítích se objevují stejné vizuály a tisíce článků na internetu vypadají, jako by je psal jeden a ten samý copywriter. Jsou výsledkem nástroje, který se jejímu uživateli utrhla z řetězu.

Marketéři mají neochvějnou víru v její výstupy. U grafiky a textu to lze ještě s přimhouřenýma očima přejít, marketéři na ni ale spoléhají i v analytice a fact-checkingu. Zapomínají na to, že AI jim říká to, co chtějí slyšet – to vše bez znalosti širšího kontextu.

Hrozí nám závislost na AI?

Ti největší kritici varují před tím, že roste nová generace marketérů, kteří bez AI neudělají zhola nic. Práce práce s moderním nástrojem je lákavá. Uživatel zadává prompty – AI mu odpovídá a tvoří obsah. Do hlavy se mu navíc vkrádá iluze, že sám něco tvoří – dopaminová past jako vyšitá.

Funguje to? Do jisté míry ano. Uživatelé umělé inteligence ale zapomínají na širší kontext. Výstupům AI chybí analýza projektu, znalost cílové skupiny a v neposlední řadě lidský pohled. Pouhé zadání souboru dat v tomto případě nestačí.

Co na to klienti?

O tlaku na kvantitu za nízkou cenu se popsaly stohy papíru. Klienti šetří a za málo peněz požadují hodně muziky. Umělá inteligence jde tomuto trendu naproti. Za běžnou pracovní dobu vygeneruje tolik článků, kolik zkušený copywriter za týden.

Mnohdy si přitom ale neuvědomují, že riskují ztrátu vlastní značky. V ceně marketingu se projevuje i „neviditelná práce“ – výzkumy, rešerše, návrh dlouhodobé strategie a analýza brand voice. Pouhé vytvoření krátkého reklamního claimu často vyžaduje několikahodinovou rešerši.

Klienti tímto přístupem nesprávné využití umělé inteligence legitimizují. Vždycky se najde někdo, kdo to udělá levněji. Udělá to ale lépe? A na kolik si váží renomé vlastní značky, aby ho spojili s generickými a neautentickými výstupy, které jim nic nepřinesou?

(Ne)chtěná umělá inteligence

Bojujeme proti umělé inteligenci? Určitě ne. V PRESSPROJEKTu ji denně využíváme a uvědomujeme si její vliv na marketing. Umělá inteligence je bezbřehý zdroj kreativity, který pomůže s copywritingem o kreativou.

Věnujeme se řemeslu i klientovi. Na projektech pracujeme komplexně a čas neinvestujeme pouze do exekutivy. Stejně důležitá je příprava a navnímání klienta. Každý nápad, který nám umělá inteligence dá, filtrujeme a hodnotíme, zda zapadá do naší strategie.

Umělá inteligence nám práci neusnadní tím, že za nás bude přemýšlet. Může nám ale pomoci myslet lépe. Kdo spoléhá pouze na výstupy umělé inteligence, riskuje, že ho klient za AI vymění. Proč platit člověka, když můžu mít nonstop dostupný nástroj?